Autor otázky: Lenka
nízké sebevědomí
(číslo príspevku 45.479, zo dňa 26.01.2005. videné 1182x)
ODPOVEDAŤ 		 

Text príspevku číslo 45479:
Dobrý den,
nevím, zda to o čem tady budu psát je velký problém, nebo jen můj bezvýznamný problém... V deseti letech mi umřel tatínek a máma si našla jiného chlapa. Byl to alkoholik, velice zlý. Mlátil nás do krve, sprostě nám nadával, třeba mi zakazoval 3 dny jíst. Veškeré naše peníze cca 12.000 za sirotčí důchody prochlastal a já se sestrami musela živořit. Máma jen přihlížela. jen nám pořád slibovala co pro nás udělá, jak se nás zastane..., a nakonec začala chlastat s ním a samozřejmě zůstalo jen u slibů. Pokud se něco platilo ve škole, buď mi na to nedala nikdy peníze, nebo třeba až těsně před odjezdem na školu v přírodě a tak... Pro ostatní děti jsem byla spodina a někteří se podle toho ke mně i tak chovaly, ikdyž jsem mnohé převyšovala svými znalostmi...
Jednou mě dokonce onen chlap málem zaprodal svému kumpánovi, bylo mi cca 12let a probudila jsem se s cizí mužskou hlavou mezi nohama...Bylo to hrozné.
V 15letech jsem se přestěhovala k babičce a k dědečkovi, kteří mě ze svého důchodu živili, platili školu, nyní je mi už 27..mám svou rodinu, žiji 400km od rodného města, bez styku s matkou, ale...
V zaměstnání jsem na docela vysoké pozici, ale stále se cítím v jednání s lidmi velice nejistá, pořád si říkám, že na mě vidí, to, z čeho jsem vzešla, z jakých poměrů, z jaké rodiny.. Dokonce začnu koktat..Trpím nízkým sebevědomím a stačí, pokud někdo jen trochu vystrčí růžky, já se stáhnu a najednou si připadám jako ten nejubožejší člověk na zemi, největší špína..
Trápí mě to v normálním životě, v práci, denodenně ve snech.. Poradte co s tím? Děkuji