Autor otázky: J.J - jedulka@centrum.cz
Panické ataky - deprese
(číslo príspevku 23.514, zo dňa 11.11.2003. videné 921x)
ODPOVEDAŤ 		 

Text príspevku číslo 23514:
Dobry den,
Jmenuji se J.J. nar:13.9.1960,mam sest detí, z toho jedno tezce mentalne retardni o kterou se staram.Vek deti: 25,24,19,22,19,17,15 v soucasne dobe uz pecuji jen o tri deti, postizenou derku 22let a dva nejmladsi syny.
Drive nez budu pokracovat "v opisu tazkosti v casovom slede" bych chtela v kratkosti vysvetlit proc jsem se na Vas obratila.
Ziji CR v Mosteckem okr.Uz 23let potrebuji psychyatrickou pomoc, samozrejmne v dnesni dobe se bez ni uz neobejdu, zavisi na ni můj zivot.To neni zadny teatralni vyrok to je skutecnost, podlozena lety potizi.Jeste bych chtela podotknout, ze jsem se jeste nikdy nepokousela at touto nebo jinou formou dopomoci si rady (prestoze ji nutne potrebuji)- vysvetlim - ziji v 60.000 meste kde je jen jedna psychyatricka o ktere ani zdejsi lekari a dokonce i lekarnici nemaji valne mineni a uz jen pri vysloveni jijiho jmena obraceji oci v sloup, radili mi, abych si nasla jineho psy.lekare, snazila jsem se, ale nikde me nikdo nevzal s oduvodnenim, ze maji pacientu az nad hlavu a dalsi uz by neunesli.Vlasne bych Vas vubec neobtezovala, kdyby nedoslo k vypadku ve vyrobe a distribuci leku Xanaxu 2Mg a muj pritel vystraseny zhorsujicim se mym stavem nemeiloval vsude mozne (MZCR atd..) az mu p. Martin Hustaty z pfizer.sk doporucil tyto stranky.Vypadek Xanaxu 2Mg a neuspesne pokusy s jinymi leky,me privedli k tomu, ze jsem se odvazila a pisi vam v nadeji, ze mi poradite - popripade i pomuzete (snad:-), nebot moje psychiatricka mi na moje potize rika: "tak mi reknete co Vam mam predepsat a ja Vam to napisi", to je sice velmi pekne, ma to ovsem jeden malicky zadrhel - nejsem lekar, jak mam vedet co mi ma predepsat a hlavne nemam ani poneti jake leky by mi pomohli atd...
Pokusim se popsat svoje potize: v roce 1961 (9mesicu)jsem prezila oboustranny zapal plic a zanet mozkovych blan. Detsvi - spise na podani trestneho stihani rodicu - asi v 9 letech opakovany zanet mozkovych blan - po nekolika mesicich problemy s pichanim u srdce, chtela jsem vyskocit z pateho patra atd... - vysetreni na EKG - vysledek - podani prvnich leku od psychyatra. Zlepseni az do roku 1991 - vynucena pritomnost na pohrbu - nasledek, neustaly plac kdykoli jsem chtela cokoli rict - po 14 dnech jsem navstivila obvodniho lekare - nic jsem mu nedokazala rict, zato jsem supem byla na psychyatrii.A tam jsem bez prestani dodnes. Muj psychycky stav se neustale zvolna zhorsoval i kdyz jsem brala leky.
Mela jsem nekolik osklivych prihod, bohuzel vam nemuzu rict co mi bylo, nebot mi to nikdo nerekl i kdyz jsem se po uklidneni ptala, tak se je pokusim popsat. Vsecno se vzdycky semlelo velmi rychle,poteni,brneni v koneccich prstu, horkost, panika - apatie, neschopnost jakehokoli pohybu nebo reci, celkove "ochrnuti", ze kracim tam odlud se clovek uz nevraci jsem poznala jednoznacne na osetrujicich lekarich, kam me na zavolani prihlizejici ucastniku odvezla vzdycky zachranka.Vetsinou jsem dostavala nitrozilne seduxen a pak dalsi injekce,leky - jake nevim.Nikomu bych neprala prozit takove stavy, ale hlavne - divat se do oci lekare, kteri se boji, znaji a vidi smrt a vy se bezmocne divate do vydesenych oci a vydite v nich co se s Vami deje.Ale jedno me predci naucili -poradili - jakmile mi zacne brnet v koneccich prstu, na nic necekat, nasypat do sebe nejake leky co mam pri sobe a okamzite privolat lekare.Tak jsem to praktikovala celych 7 let, nebot po prvnim tezkem "zachvatu" se tyhle stavy objevovali prumerne jednou za ctrnact dni.Brala jsem leky na srdecni aritmii, na kolisavy tlak,dvoje leky na spani a jeste nejake, jejich nazvy si uz nepamatuji. - zbav se priciny - odstranis tim nasledky.
Tak jsem pred dvanacti lety utekla od sveho manzela o otce vsech svych sesti deti i s detmi.
Nasledujici leta byla velmi kruta, vzdyt to znate, trmaceni se po podnajmech,4 roky soudu, vecny nedostatek penez a s tim plynouci krize ve vztazich s dospivajicimi detmi atd... nicmene, najednou jsem nepotrebovala zadne leky na spani, srdce zacalo delat dobrotu, tlak mam nizky, ale na to nemusim brat leky na to staci Cola:-)Byla jsem presvedcena, ze kdyz si srovnam zivot, budu bojovat, budu "zdrava".Tak strasne bych chtela byt!Zivot jsem si srovnala, nasla jsem si pritele se kterym se zname jiz 8 let,z toho tri roky uz zijeme spolecne, mam vztah po kterem jsem vzdycky touzila, plny pochopeni, porozumeni, pratelstvi a lasky, problemy jsou, jako vsude, dospivajici adolescentni syni, moje postizena dcerka, penize pro a na deti, ale tohle zna asi kazdy.
A presto preze vsechno se nemuzu z toho dostat.PROC? Bez leku - nemozne, skusila jsem to, citila jsem se dobre a tak jsem vysadila leky, to jsem si dala, tak jsem skousela a stale skousim, kdyz se citim lepe vynechat alespon jeden prasek denne.Avsak staci malo,napriklad moje vecne pobehovani po uradech (soc.), muj z duvodu pece o dceru "zamceny svet" v panelaku plnych cikanu, hlucicich, rvoucich, peroucich a problematickych (odstehovat se, vyreseno - kde na to vzit?),pubertalni chovani mych dospivajicich synu a jejich vystrelky (coz se casem spravi),unavujici a vycerpavajici stale se opakujici mnohokrat za den,a porad dokola,otazky a cekane odpovedi moji postizene dcerky, kterou velmi miluji a ona me taky, je na me velmi citove zavisla atd...
Jak pisi, moje nynejsi problemy, se nijak nelisi od vetsiny z nas a jeste navic mam oporu ve svem priteli a presto mam porad potize. Bezne se mi stava, ze se poleju, nebot se mi neustale tresou ruce, rozbiju nebo svrhnu,casto sedim a jen hledim, vlave jako vygumovano, nic neprijima, nic nevydava, ja vim, ze uz to bylo i mnohem horsi, ale proc se to nelepsi,a nebo jinak, proc to uplne nezmizi, abych mohla plnohodnotne prozit alespon zbytek zivota? A to vsechno s leky?
čo ich zlepšuje: muj pritel me bere kazdy vikend na nejake kratke vylety, vetsinou do prirody anebo se jen tak courame autem po okoli, mam rada tyhle chvilky, ale jakmile se vratime domu jsem zase tam kde jsem byla.Rada zpivam,trosicku hraju i na kytaru, tak si vyjdeme kdykoli se k tomu prinutim do hospudky kde se prevazne schazeji lide stejneho zamereni. Tam se uvolnim velmi a vydrzi mi dobra nalada i stav na druhy den, neprijdeli do toho nejaka "pohroma",ma silny hlas, kdyz zpivam jsem uplne nekdo jiny a nekde jinde.
Nasla jsem si jakousi seberealizaci v ramci mych moznosti, opravuji a instaluji PC, doma,
Ze zacatku to bylo fantasticke, bylo se co ucit (mam jen zakladni vzdelani)hodne jsem toho v teto oblasti zvladla, citila jsem se dobre,mela jsem velkou radost, kdyz nekdo za mnou prisel, abych mu opravila PC,pripadala jsem si, ze k necemu jeste jsem, ale prestoze jsem vzdycky odvedla svoji praci dobre a nemela jsem nikdy za cely 4 roky co to delam zadnou "reklamaci" nadseni zacalo opadavat az je uplne pryc. A jsem zase tam kde jsem! Lidi me neberou, prijdou jen tehdy, kdy uz neuspesne obesli vsechny "odborniky" muzskeho pohlavi a pak prijdou za mnou s takovou - me uz je to jedno,tak to zkus,nic se nestane, tak ho vyhodim a koupim si jiny ..., uz me tenhle pristup unavuje, urazi a vycerpava.
Presto ze zpravim kdejaky "odpad" k jejich velke radosti a prekvapeni se kterym si nedokazali poradit v odbornych servisech, porad jsem pro ne jenom 43leta (stara) zenska !!! Tak jsem opet neuspela, abych si vylepsila psychyku,prave naopak,radeji jsem s tim ani nemela zacinat, to sklamani za to nestalo. Paradoxem je, ze v tomhle okrese, jsou dva opravdoví experti na PC a zrovinka ti jsou bez predsudku a uznavaji moji praci ?!?
Tak jsem si koupila zakrsle králícky, chovam je doma na balkone, uz se mi podaril i odchov krasnych zdravych mladat, o ktere byl okamzite zajem.
Chci tim vsim rict, ze se porad nevzdavam, snazim se neco delat, abych vecne nesedela doma na gauci, uplne vygumovana, neschopna ani vstat.Bohuzel neprehanim, tak to je a casto i hur. Kdyz to na me prijde, tak se zavru tak aby to nikdo nezpozoroval v koupelne,vemu si leky, pustim si vodu a snazim se ze vsech sil soustredit jen na to ze tece voda, nez mi zaberou leky a odezni psychoticky stav.Je to strasne, jedna polovina mozku pracuje na 200% a ta druha tak na 5%.K zblazneni mi moc nezbyva, ale po tech mnoha letech skusenosti vim, ze když tohle nezastavim sama,lekar nestihne priject vcas.

Moje otazka zni:
jake leky pouzivat, upozornuji, ze za tech 22let jsem jich uz vymenila dost a jen tak mi neco nezabira.
Muzu se nekdy uplne uzdravit, zit bez psychoz, fóbii, leku atd...
A ještě jednu velkou prosbu, nemam nic proti zverejneni meho emailu, ale mohli byste mi prosim odpovedet na moji emailovou adresu. Byvám jen zrídka v takovem stavu, kdy jsem schopna brouzdat po nete.
Předem děkuji za odpověď