Odpovedal: katka Re: Syndróm náhlej smrti kojencov (číslo príspevku 114.743, zo dňa 13.11.2006. videné 438x) ODPOVEDAŤ / Predchádzajúci príspevok   Text príspevku číslo 114743: SIDS - syndrom náhlého úmrtí kojence Vydáno dne 20. 07. 2004 (1746 přečtení) SIDS (sudden infant death syndrome, česky syndrom náhlého úmrtí kojence) je pojem, který se používá pro nevysvětlitelné úmrtí kojence (během prvního roku života). O co se vlastně jedná? Jde o náhlé úmrtí jinak zdravého kojence, u kterého se ani posmrtním vyšetřním (pitvou, testy na nemoci...) nezjistí žádná příčina smrti. Až čtyři pětiny dětí umírají během prvního půlroku, nejčastěji mezi 2-4 měsícem, o něco častěji chlapci než děvčátka. Různé zdroje uvádí, že 78-100% úmrtí je ve spánku. Příčina vzniku není jasná, předpokládá se vliv více faktorů: poruchy řízení dechu (dítě se "zapomene" nadechnout), nezralost nervové soustavy, poruchy srdečního rytmu či přechod mezi REM a non-REM fází spánku. Ačkoli lékaři i vědci věnují vzniku SIDS velkou pozornost, stále ještě nejsou přesně známy příčiny, které k němu vedou. Nicméně na základě výzkumů byly vybrány faktory, které pravděpodobně ke vzniku SIDS přispívají: porod matky, které je méně jak dvacet let nedostatečná nebo žádná předporodní péče příliš krátký interval mezi těhotenstvími porod před 37. týdnem těhotenství porodní váha novorozence pod 2500 g děti z dvojčat (vícečat) děti z rodin s více dětmi kouření matky v těhotenství užívání drog během těhotenství spaní miminka na bříšku Pokud vaše miminko patří do rizikové kategorie, nelekejte se - v ČR na SIDS umírá přibližně jedno miminko na 8.000 živě narozených. Přesněji v roce 2000 se v ČR narodilo 90.910 dětí a zemřelo 373 dětí do jednoho roku. Největší počet úmrtí připadl na následky vrozených vývojových vad a na důsledky patologických stavů vzniklých v těhotenství či při porodu - celkem 298, SIDS má na svědomí 11 miminkovských životů. Zajímají-li vás údaje z jiných let či jiných zemí, můžete se podívat na statistiky Světové zdravotnické organizace (anglicky). Navíc ještě existuje soubor opatření, kterými se dá SIDS do jisté míry předcházet. Dávejte spát miminko na záda. Spaní na zádech je nejdůležitější krok k redukci rizika SIDS. Studie ukázaly, že v zemích, kde změnili spací návyky dětí a místo na bříško začali kojence ke spánku ukládat na záda, pokles výskyt SIDS až o 50%. Nechce vaše miminko spát na zádech? Nechávejte ho usínat na boku a ve spánku ho přetočte na zádíčka. Poloha na boku je pro spaní lepší než na bříšku, hrozí ale, že se miminko ve spánku na bříško překulí - dejte proto spodní ruku dítěte dopředu, děťátko se pak nepřetočí úplně. Někteří rodiče mají strach, že dítě ležící na zádech může vdechlnout ublinknutou potravu. Veškeré studie potvrdily, že tato poloha není s ohledem na možnost vdechnutí stravy riskantní. Znamená to, že miminko vůbec nesmí ležet na bříšku? To rozhodně ne, miminko ke správnému rozvoji potřebuje být i v této poloze. Dávejte jej tak však pouze v době, kdy je bdělé a kdy ho máte pod přímým dohledem. Dbejte, aby děťátku nic nezakrývalo obličej. V jednom výzkumu se zjistilo, že děti postižené SIDS mají na mozku odchylky (úplné nebo částečné chybění nervových buněk), díky kterým nedokáží automaticky zapojit obranné mechanizmy při nedostatku kyslíku či nadbytku kysličníku uhličitého. V takovém případě se stává rizikovým vdechování "vydýchaného vzduchu": když se v těsné blízkosti nosu a pusinky dítěte ocitne například polštář, deka, hadrové či plyšové hračky, plena nebo třeba i ochranné mantinely kolem žbrdlení postýlky... Abyste se vyhli riziku, že se miminko ve spaní sesune pod deku, dávejte ho spát co nejníže do nohou postýlek. Dekou ho pak přikryjte maximálně k prsům a deku založte pod matraci. Deka by rozhodně neměla být zbytečně načechraná či těžká. Ještě lepší varianta je pořídit si místo deky miminkovský spací pytel (koupit se dá například přes zásilkový obchod Laveta). Používejte vhodnou matraci do postýlky. Dítě by mělo pod sebou mít tvrdou podložku pokrytou prodyšnou látkou. Podložky měkké (např. pěnové) nejsou vhodné, zrovna tak pohovky či křesla. Rozhodně by kojenec neměl spát na vodním lůžku. Nekuřte ani v těhotenství, ani po narození v přítomnosti dítěte. Existuje metoda, která umožňuje sledovat, jak plod v děloze reaguje na některé podněty (jak dýchá, jaká je jeho tepová frekvence, jeho cykly spánku a probouzení aj.). Díky ní bylo prokázáno, že tabákové splodiny způsobují zřetelné poruchy srdečního rytmu, a to i u plodů, jejichž matky byly vystaveny kouření pasivnímu. Navíc při pokusech na zvířatech byl prokázán tlumivý vliv nikotinu na dýchací centrum. U obětí SIDS byl v těle nalezený vysoký obsah nikotinu. Miminko nepřehřívejte ani nepodchlazujte. Jedna z teorií říká, že přehřáté dítě snadněji upadne do hlubokého spánku, ze kterého je obtížné ho probudit, a to též zvyšuje riziko SIDS. Existuje však i názor, že u přehřátého kojence se mohou v dýchacích cestách množit bakterie, které mohou vyvolat impuls k tvorbě imunitně aktivních látek. Ty pak mají tlumivý vliv na dechové centrum a mohou tudíž způsobit útlum dechu, ev. jeho zástavu. Proč by i chlad měl zvyšovat riziko vzniku SIDS jsem se nikde nedočetla, nicméně je pravda, že se SIDS častěji vyskytuje v chladnějších měsících roku. Malé děti nedokáží samy účinně regulovat tělesnou teplotu. Dávejte proto pozor, jak je oblékáte. K přehřátí může vést příliš teplé oblečení, příliš mnoho vrstev oblečení, příliš mnoho přikrývek... Přehřáté dítě bývá opocené, neklidné, má zrychlený dech. Pokud je to možné, kojte. Mateřské mléko obsahuje protilátky proti infekcím - a právě některé bakterie jsou podezřelé z toho, že by se na vzniku SIDS mohly podílet. Neberte si dítě k sobě do postele, jste-li pod vlivem alkoholu, drog nebo třeba léků na spaní. To vše totiž otupuje vaše smysly a zvyšuje riziko SIDS. Společné spaní dítěte a matky nevadí, horší už to je, pokud v posteli spí víc dětí nebo pokud miminko nespí s matkou, ale s jinými dospělými. Pokud spí miminko s vámi, nezapomeňte dávat pozor na deky a polštáře! Vhodné je z dětské postýlky sundat postranice a postýlku přirazit k vaší posteli - budete tak spát spolu s dítětem, a přesto dítě může mít svůj bezpečný prostor. Navíc si tím i prodloužíte spací prostor :o) Mějte miminko u sebe v pokoji. Spaní ve společném pokoji údajně též snižuje riziko SIDS. Informujte o bezpečnostních opatřeních všechny osoby, které se o vaše miminko starají Za časů vašich rodičů se o SIDS příliš nemluvilo, dokonce bývaly doby, kdy se doporučovalo spaní na bříšku - nemůžete tedy předpokládat, že babičky vědí, co je a co není vhodné. Lépe je předpokládat, že "nikdo nic neví" a radši každého se zásadami bezpečného spánku seznámit. Spadá-li vaše dítě do rizikové kategorie, můžete si pořídit baby-monitor. Ten sice SIDS nezabrání, ale dá vám vědět, že děťátko nedýchá, a vy máte čas jednat. Pro děti nerizikové se považuje za zbytečný - riziko je příliš malé a přístroj jednak stojí nějakou tu korunu, jednak bývají časté plané poplachy, které vás mohou zbytečně stresovat. Na druhou stranu přístroj dokáže upozornit nejenom na případ SIDS, ale třeba i na dušení dítěte z důvodu vdechnutí zvratků... Takže rozhodnutí je jenom na vás. Nekupujte přístroje, které nesplňují patřičné normy - v takovém případě nemáte jistotu, že jsou pro dítě bezpečné. Tak, a na závěr bychom si mohli připomenout, co máte dělat, přestane-li vaše dítě dýchat: Zkuste nepanikařit, zavolejte záchranku a než přijede, dejte miminku první pomoc. Nejdřív se přesvědčte, že má dítě volné dýchací cesty. Pokud má zapadlý jazyk, vyndejte ho. Pokud se dusí, dejte ho hlavou dolů, například zvratky tak mohou lépe vytéct. Pokud i nadále dítě nedýchá, zahajte umělé dýchání. Dýchá se zároveň do úst i nosu, vždy malé množství vzduchu a ne proti odporu. Často se stává, že dítě nemá ani hmatný puls - potom je nutné zároveň s umělým dýcháním provést srdeční masáž. Obejměte oběma rukama hrudníček, prsty pod záda, palce na hrudník a masáž srdce se provádí pomocí palců. Stačení hrudníku by mělo být asi o jednu třetinu, jinak masáž není účinná. Frekvence stlačování je 110 až 140krát za minutu, t.j. asi dvakrát do vteřiny. U novorozenců je poměr stlačení hrudníku a dechů 3:1, u dětí nad jeden měsíc 5:1. To znamená 3krát (5krát) zmáčknout, jednou dýchnout.